|
Spolek ŽEHROVÁK Kamenné Žehrovice |
|
Smutná zpráva - opustil nás Bořivoj Rak, autor naší sochy anděla u kapličky. Čest jeho památce. ![]() ![]() Bořivoj Rak 17. srpna 1932 – 14. října 2025 Narodil se v Praze na Břevnově jako páté dítě do rodiny uměleckého malíře Josefa Raka. Studoval na Vyšší škole bytového průmyslu v Praze a později na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze, v sochařském ateliéru profesora Josefa Wagnera. Po absolutoriu v roce 1960 se věnoval sochařské tvorbě, zejména v Plzeňském kraji. Jeho autorská tvorba spojovala cit pro tvar, respekt k materiálu a jistou míru abstrakce. Práce ze šedesátých let zahrnují volné plastiky, reliéfy i spolupráci s architekty na výzdobách veřejných budov. Vytvořil řadu plastik z litého betonu, kamene a kovu, například Tvoření figury, Silné zvíře či kovovou Kalvárii pro náhrobek rodiny Topolových. K volné tvorbě se později vrátil například v návrhu sakrální výzdoby kaple sv. Václava v Mostě nebo v sousoší Zvěstování v Mariánské Týnici – jemně modelované plastice zachycující okamžik setkání Marie s andělem. Dle tohoto návrhu byla také zhotovena socha anděla umístěná u kaple Jména Panny Marie v Kamenných Žehrovicích. Po roce 1968 mu bylo z politických důvodů znemožněno pokračovat v umělecké tvorbě. Na zákaz reagoval slovy: „Zakazujete mi činnost, tak budu opravovat svaté.“ Od té doby se naplno věnoval restaurátorství. Od konce sedmdesátých let žil a pracoval v severozápadních Čechách, kde spolupracoval na záchraně památek poškozených důlní činností. Spolu se svou manželkou, kunsthistoričkou Heide Mannlovou, se podílel na záchraně a obnově mnoha sakrálních památek. Nejvýznamnější část jeho práce se vztahuje k přesunu a restaurování děkanského kostela Nanebevzetí Panny Marie v Mostě, kde vedl restaurátorské práce po jeho přesunu v roce 1975 a pokračoval na obnově interiéru v následujících desetiletích. Podílel se také na restaurování plastik a architektonických prvků především v Klášterci nad Ohří, Duchcově, Oseku a Kadani. Mezi jeho další práce patřily obnovy portálů, epitafů a soch, zejména z období baroka a gotiky. Po sametové revoluci roku 1989 pokračoval v restaurování historických staveb – podílel se na obnově hradu Loket, zámku Jezeří, sousoší na Karlově mostě a dalších objektů. Vytvořil také kopii části tympanonu pražského chrámu Matky Boží před Týnem. Jeho posledním sochařským dílem byla busta stavitele kostela Nanebevzetí Panny Marie v Mostě Jakuba Heilmanna. Závěrečný restaurátorský počin představovala oprava křížku v obci Libětice v Pošumaví, kde trávil poslední léta svého života. Medailon Bořivoje Raka k retrospektivní výstavě v Mariánské Týnici, uspořádané v roce 2012, končí slovy PhDr. Tomáše Pavlíčka: „Dílo Bořivoje Raka odráží složité osudy naší země druhé poloviny dvacátého století. Přesto, nebo možná právě proto, má v sobě určitou mravní naléhavost, odhodlání nerezignovat na lidství, nerezignovat na něco, co nás přesahuje, co nás činí nebo může učinit lepšími.“ Podrobný životopis a vzpomínky: https://www.pametnaroda.cz/cs/rak-borivoj-20190413-0 Osobní fond akademického sochaře a restaurátora Bořivoje Raka, Bc. Hana Kalášková: https://sqzr.cz/acsyu |